Při investování může široká nabídka fondů působit spíše matoucím než užitečným dojmem. Dobře sestavené portfolio však nemusí být složité. Důležité je, aby jeho jednotlivé části plnily jasný účel a odpovídaly cílům investora.

Proč portfolio nemusí obsahovat desítky fondů

Vyšší počet fondů automaticky neznamená lepší diverzifikaci. Mnohé z nich totiž investují do stejných společností, sektorů nebo regionů, takže investor může podobná aktiva držet opakovaně. Více pozic zároveň komplikuje sledování portfolia a ztěžuje posouzení jeho skutečného rizika. Podstatné proto není vlastnit co nejvíce fondů, ale vybrat takové, které se vzájemně účelně doplňují.

Před výběrem fondů je třeba znát svůj cíl

Složení portfolia by mělo vycházet z účelu investice, plánovaného horizontu a tolerance k riziku. Jiný přístup může zvolit investor, který si buduje majetek po několik desetiletí, a jiný člověk, který bude peníze potřebovat už za několik let. Univerzální portfolio vhodné pro každého proto neexistuje a jeho skladba by neměla kopírovat pouze aktuální trendy či nejvýkonnější části trhu.

Jeden globální akciový fond jako základ portfolia

Jádro jednoduchého portfolia může tvořit globální akciový fond, který zpřístupňuje velké množství společností z různých zemí a odvětví. Takový fond snižuje závislost na jednom podniku nebo regionu a může představovat hlavní růstovou složku portfolia. Ani široká diverzifikace však neodstraňuje riziko poklesu, proto by zastoupení akcií mělo odpovídat investičnímu horizontu a schopnosti investora zvládat výkyvy.

Druhý fond může upravit míru rizika

K akciovému základu lze přidat dluhopisový fond, který může pomoci zmírnit celkové kolísání portfolia. Poměr akcií a dluhopisů ovlivňuje jeho růstový potenciál i míru rizika. Dynamičtější investor může upřednostnit vyšší podíl akcií, zatímco opatrnější může posílit dluhopisovou část (více o rozdílech mezi akciemi a dluhopisy a jejich úloze v portfoliu se můžete dočíst v našem předchozím článku). Ani dluhopisy však nejsou bez rizika, protože jejich hodnotu ovlivňují například úrokové sazby a finanční situace emitentů.

Třetí fond může portfolio cíleně rozšířit

Třetí pozice má význam zejména tehdy, když přináší expozici, kterou základní fondy dostatečně nepokrývají. Může jít například o rozvíjející se trhy, menší společnosti nebo vybraný region. Před zařazením takového fondu je však vhodné zkontrolovat, zda se výrazně nepřekrývá se stávajícími investicemi. Užší zaměření zároveň zpravidla přináší i vyšší výkyvy.

Čtvrtý fond jako volitelný doplněk

Čtvrtý fond může představovat menší doplňkovou pozici, například v oblasti nemovitostí, dividendových společností nebo určitého investičního tématu. Neměl by však určovat hlavní směřování portfolia ani výrazně měnit jeho rizikový profil. Pokud nepřináší jasný přínos, není důvod jej přidávat pouze proto, aby portfolio obsahovalo více pozic.

Pozor na překrývání, poplatky a složitost

Při výběru fondů je důležité porovnat jejich největší pozice, sektorové zastoupení i geografické rozložení. Rozdílné názvy totiž ještě nemusí znamenat rozdílné investice. Pozornost si zaslouží také průběžné poplatky, náklady na obchodování a měnové konverze. Čím složitější portfolio je, tím náročnější je jeho sledování, vyhodnocování a pravidelná úprava.

Jednoduché portfolio vyžaduje disciplínu

Úspěch portfolia nezávisí pouze na výběru fondů, ale také na způsobu jeho správy. Pravidelné investování může podpořit systematické budování majetku, zatímco rebalancování pomáhá vracet jednotlivé složky na jejich původní váhy. Časté změny podle krátkodobých zpráv či aktuálně populárních témat mohou naopak narušit dlouhodobou strategii (významu a fungování rebalancování jsme se podrobněji věnovali v samostatném článku). Kvalitní portfolio se proto neposuzuje podle počtu fondů, ale podle toho, zda odpovídá cílům investora a zda je investor dokáže dlouhodobě udržovat.

Další investiční trendy a užitečné tipy najdete v našich předchozích článcích na stránce AxilAcademy.